Od roku 2013 realizujeme projekt Čteme společně – žáci 1. stupně se pravidelně setkávají se žáky 2. stupně při společném čtení, práci s texty, plnění úkolů rozvíjejících čtenářskou gramotnost. Původně projekt vznikl jako podpora čtenářství u obou skupin, přitom se však osvědčil jako výborná spontánní prevence. Starší „tutoři“ realizují hodiny po přípravě s vyučujícím sami, koordinují činnost s mladším spolužákem, vedou ho, pomáhají mu. Vznikají tak přátelství, která se udrží nejen během spolupráce (většinou tří- až čtyřleté), ale i po ní. Mladší mají ke staršímu kamarádovi důvěru, obrací se na něj s žádostí o pomoc, naopak starší nikdy pomoc neodmítnou. Nemusíme tak řešit žádné konfliktní situace mezi těmito věkovými skupinami. Projektem se vyřešila i multikulturní výchova. Starší nemají žádný problém setkávat se a pomáhat cizincům, kteří naši školu navštěvují.
Starší žáci dále pravidelně (jednou měsíčně) navštěvují domovy ošetřovatelské péče, kde se setkávají se seniory nejen při společném čtení, ale i hraní společenských her a povídání. Rovněž tato mezigenerační setkávání mají kromě vzájemného obohacování se preventivní charakter. Děti vidí a cítí bezbrannost našich nejstarších spoluobčanů, vidí stáří v celé své nahotě, vidí bolest, samotu, bezmoc. Zároveň poznávají, jak moc mohou být užiteční, že někdy není potřeba mnoha, aby člověk pomohl, že stačí projevit zájem, naslouchat. I zde vznikají přátelské vazby, bohužel ne vždy mají dlouhé trvání. Setkání se smrtí bývá bolestné, ale děti se učí, že smrt prostě k životu patří.
Mladší žáci zase navštěvují děti v mateřských školách a tím se pro změnu oni ocitají v rolích „tutorů, pomocníků. Ukazují svým mladším kamarádům, co se už ve škole naučili, předčítají jim, plní s nimi různé úkoly. Předškoláky vítají v naší škole a seznamují je s fungováním školy.